Jachtou Silva po Jadranu.

16.2.2010

DOVOLENÁ BEZ PLAVEK NA VLNKÁCH JADRANU Jak vypadá život na historické jachtě Silva, plující z Omiše podél pobřeží, okolo jadranských ostrovů, krásných opuštěných zátok s průzračnou vodou, přistávající ve známých i méně známých přístavech s typickými kavárnami s vynikající zmrzlinou, mnohdy i celou řadou historických budov a památek. Co může od takové dovolené očekávat český turista, ale i turista z Německa, Holandska, Norska, Slovenska a řady dalších zemí, jaké je jídlo na lodi (výborné), co posádka, co kapitán. Na to vše najdete odpověď dále.

Byl jsem požádán, abych podrobněji popsal průběh naturistické dovolené na palubě jachty Silva, plující podél pobřeží a ostrovů chorvatského Jadranu. Nebudu popisovat konkrétní trasy, ty se každý rok mění, i v průběhu jedné letní sezóny jsou vypsány 2-3 různé trasy a i ty papírově shodné se nakonec vždy trochu liší, počasí ještě poroučet nedokážeme. Silva se pohybuje v prostoru od severozápadního bodu obratu - ostrůvku Grgur v Kvarneru, přes ostrovy Rab, Pag, Dugi otok, Kornatské souostroví, Šibenik, Skradin s jeho národním parkem na řece Krka, Primošten, Rogoznicí, Trogir, Split, ostrovy Zlarin, Šolta, Brač, Hvar, Korčula, Mljet, poloostrov Pelješac, ostrovy Koločep, Šipan a Lopud, až po nejjižnější bod našich plaveb, historický Dubrovník. Při plánování každé trasy máme snahu zkombinovat návštěvu na historii a architekturu bohatých měst (Dubrovník, Korčula, Trogir, Split, Šibenik) s večerními pobyty v malých, malebných přístavech, až po noční pobyt v opuštěné zátoce, s usínáním pod hvězdnou oblohou. Domovským přístavem je pro plavby na jižním a středním Jadranu Omiš, při plavbách do Kvarneru pak Biograd na Moru. V těchto místech je zajištěno parkování pro účastníky, kteří přijedou autem, do těchto přístavů vede řada autobusových linek našich partnerů, je možno využít i vlakové a letecké dopravy do Splitu s následným transferem místními autobusy. Sobota je vždy dnem příjezdu a odjezdu, odjíždějící účastníci balí, loučí se s posádkou a mezi sebou, obvykle s pozdravem “tak zase za rok nashle“. Přijíždějící účastníci vyměňují v bance koruny a eura za kuny, nakupují ovoce v pevném i tekutém stavu. K lodi přijíždějí zásobovací vozy s proviantem, sudy piva, kapitán přiváží nejvíce vyhlížené zásoby - ryby a další mořské potvory, víno a rakiji, jsme přece v Dalmácii. Když je vše na palubě - je možno vyplout vstříc týdenním zážitkům I když dnes už řada účastníků volí pobyty dvoutýdenní a absolvuje na Silvě dvě různé trasy.

A nyní - jak probíhá obvyklý “pracovní den“. Budíček není, dokonce do 6:30 hod. je vyhlášen “noční klid“. Různí nespavci samozřejmě využívají příjemných ranních chvil :k procházce po přístavním městečku, v případě kotvení v zátoce k ranní koupeli. V sedm hodin obvykle otevírají místní kavárny a tak řada účastníků míří tímto směrem. A v 8:00 hod. již zní lodní zvon a svolává všechny do salonu na snídani. Ta je běžná, kontinentální. Po snídani posádka odpoutá loď a Silva se vydá na svoji cestu - dopolední plavba trvá obvykle 2-3 hodiny a končí v nějaké velmi pěkné, opuštěné zátoce. Během této plavby účastnící musí vykonat řadu úkonů - popít kávu, vykouřit si příp. svoji cigaretku (pouze na závětrné straně, aby neobtěžovali), popít skleničku piva, vínka, rakije, přečíst pár časopisů, vypátrat, co je k obědu, co to voní z kuchyně. S nastupujícím sluncem nastává další fáze - natřít tělo krémy, vystavit se paprskům na horní palubě. Ale to už Silva zakotví v zátoce, schůdky jdou do vody, v případě plánovaného delšího pobytu je následují i mořské kajaky a osazenstvo se přesouvá do moře.

Někdo plave k blízkému břehu a vydává se na průzkum „pevniny“ (vždy však na dohled z lodi), někdo se jen tak převaluje ve vodě.

Půl hodiny po poledni zazní opět zvon, všichni spěchají do salonu na oběd, který sestává z polévky, salátu a hlavního jídla. Na stůl kromě toho putují sklenice s pivem či vínem, pár jedinců volí i minerálku. Po obědě nastává nevyhlášený “polední klid“, spánek posiluje tělo i ducha. Po tomto aktivním odpočinku následuje další vlna koupání a slunění. Pokud jsou na hladině mořské kajaky, je možno podnikat objevné výpravy do okolí, platí ovšem z bezpečnostních důvodů zákaz vyplouvat mimo zátoku - může tam číhat nebezpečí v podobě větru, mořských proudů, rychlých člunů, apod. Okolo 16:00 je vyhlášeno „poslední koupání“, Silva zvedne kotvy a pluje do dalšího přístavu, kam obvykle po vyhlášení hesla „textil“ dopluje okolo 18:00 hod., To je signálem k urychlenému oblečení do večerních rob, obvykle šortek a trička “Silva“ a průzkumným výpravám do místních cukráren. V 19:00 hod. zazní opět lodní zvon, který svolává všechny k večeři, která sestává ze salátu, hlavního jídla a moučníku či ovoce. A po večeři je možno se jít projít po přístavu, městě nebo zůstat na lodi a odpočívat, popíjet, zazpívat si u kytary. Jak je zřejmé, pobyt na lodi je vážně „honička“.

A od 23:30 hod. je všeobecně, nejen na Silvě, vyhlášen noční klid - v přístavu stojí obvykle řada velkých historických jachet, někdy až desítky, kromě toho pak hodně malých jachet a ohleduplnost vůči ostatním je jedním z nepsaných pravidel jachtařů.

K naturismu - Silva je vypsána jako “naturistická“, pokud však některý účastník nemá chuť plavky odložit, nikdo ho nenutí. Stejně se v 90% nakonec svlékne, sám pozná jak je to příjemné koupat a opalovat se “bez“. V přístavech samozřejmě “textil“, stejně jako při stolování v jídelně - neznamená to však nějaké oblékání, spraví to osuška, šátek omotaný okolo těla, tričko, šortky.

A na závěr jen perlička - je nutno konstatovat, že sovětský vědec Pavlov měl pravdu. Zvuk lodního zvonu = nezvládatelná chuť k jídlu. A jídlo, to je Silvě skutečně výborné, je lepší se váze obloukem vyhnout. Bohužel - po řadě velkých požárů před několika lety platí na Jadranu totální zákaz rozdělávaní otevřených ohňů mimo obytné aglomerace. A tak už se na lodi “nevrtí“ jehně, negrilují se ryby a pljeskavice na dřevěném uhlí, nahradily je grily na propan-butan. A ještě poznámka k těm, kteří mají určitá stravovací specifika - nejíte ryby, chobotnice, jste vegetarián, vegan - nevadí. Stačí včas nahlásit a tvůrce lodní stravy se postará.

Prožití dovolené na Silvě má řadu výhod - poznáte velkou část Jadranu, aniž by jste museli někam jezdit, chodit, krajina se vám před přídí mění sama, někdy je vše ještě zpestřeno hrátkami delfínů. Nemusíte chodit na pláž - máte ji na palubě, moře - je hned přes zábradlí. Na hladině stále profukuje minimálně mírný vánek, pobyt na jachtě je mnohem příjemnější než v rozpáleném městě. Posádka vám přinese nápoje kdykoliv a kamkoliv.

Není potřeba dalekosáhle vychvalovat - stačí konstatovat, že min. 75% účastníků jsou dlouholetí “štamgasti“, někteří se už plavili 10x, 14x. Já osobně jsem se poprvé setkal se Silvou a s jejím majitelem a kapitánem Ivanem v roce 1982 a jsem jí věrný stále. A věk našich plavců - koho to zajímá. Od 5-6 let do 80 let, už jsem dokonce zažil našeho osmdesátníka na vodních lyžích.

Ale jak běžně tvrdím - o Silvě se těžko vykládá, to se musí prožít. Snad trochu pomohou přiložené fotografie ve zdejší Fotogalerii a Videotéce.