Lodní deník z plavby jachty Silva 23.7.-30.7.2011

„Lodní deník“ z plavby jachtou Silva v termínu 23.7.-30.7.2011

Úvod:

Jachta Silva je součástí „flotily“ rodiny Vukovičů. Lod Silva je dřevěný motorový dvojstěžník, dlouhý 21 m a široký 6,5 m. Je jedním z posledních zástupců tradičních lodí na Jadranu – trabakulů. Postavena byla v roce 1914 v Itálii a do podoby obytné lodi byla přestavěna v roce 1980. Řadí se mezi jachty kategorie B neboli 3*. Kajuty, 2 či 3- lůžkové, nejsou klimatizované s lůžky nad sebou, klimatizované jsou chodby vedoucí ke kajutám) sociální zařízení je společné.

Strava je podávána 3x denně, snídaně formou „bufetových stolů“ s jednotným menu, která jsou však z prostorových důvodů rozděleny na jednotlivé jídelní stoly. Oběd a večeře jsou podávány na společných tácech pro 3-4 osoby, tak aby si každý host nabral dle svého přání. Nápoje, mimo nápojů k snídani, nejsou zahrnuty v ceně. Nabídka v lodním baru je však široká, úhrada na konci platby.

Měření zaznamenaných teplot probíhá digitálním teploměrem, teplota vzduchu vždy ve stínu (teplota vzduchu na lodi je vždy o 3-4°C nižší než teplota na pevnině, vzhledem příjemnému vánku a nižší teplotě okolní vodní masy, pobyt na lodi je tedy příjemný i během tropických veder), teplota vody pak cca 30cm pod hladinou v místech koupání.

Sobota 23.7.2011

Teplota vzduchu v 16.00 hod : 23°C, teplota vody 25°C , oblačno, bouřky, občasně polojasno, silný západní vítr
Uplutá vzdálenost : 46,9 Km, průměrná rychlost : 12,51 km/h, max. rychlost : 15,60 km/h

Během dopoledních hodin se postupně v Omiši všichni zúčastnění nalodili na palubu jachty Silva, plující pro tento týden pod hlavičkou CK NATUR TRAVEL a Golden City tour. Zároveň posádka doplňuje zásoby potravin , vody a dalších nezbytných věcí pro náš pobyt na jachtě. Vrácí se plavčík Toni, a plavčík Ivánek jde na lod Vjeko (nová lod kapitána Vukoviče). Na jachtě Silva tak pro tento tvoří posádku mimo kapitána Ivana kuchař Goran, steward Dražen a plavčík Toni. Kapitán se vrací z nákupů kolem deváté hodiny a kontroluje si i Vjeko připlouvající pod kapitánem Dinem do Omiše krátce po osmé hodině. Při instrukci posádky Vjeka, že lod není ukotvena dostatečně blízko mola a je tak přechod z pevniny na lod nebezpečný, sám padá do moře mezi molem a lodí. Vytahuje jej kapitán Dino a naštěstí to dopadlo dobře. Kromě odřeniny na ruce se kapitánovi nic vážného nestalo. Budeme tak moci v 11:00 odplout.

V 11.15 hod po přivítání účastníků kapitánem a naším zástupcem loď Silva vyplouvá ve směru na Trogir podél pobřeží. Z důvodu velmi špatného počasí a blížící se silné bouřky zhruba v 11.50 hod Silva zakotvuje v malém přístavu v Krilu u Jesenice (bydliště kapitána Ivana). V dálce pozorujeme blížící se černé mraky a ani ne za 20 minut přichází silný déšť a kroupy. Po půl hodině je po bouřce a situace se mírně uklidňuje. Kapitán zjišťuje možnosti, kde zakotvit, jelikož přístavy jsou plné, jak lodě neopouštěli přístav kvůli bouřce. Dává nám tedy 30 minut na procházku po městečku a během této doby situaci s rezervací místa v přístavu řeší. V půl druhé se rozhoduje, že Silva do Trogiru popluje, počasí se zlepšilo a místo se podařilo zarezervovat. Okolo třetí hodiny míjíme Split a nebe se mírně projasňuje. Okolo čtvrté hodiny plujeme kolem ostrůvku Čiovo a hledáme místo k zakotvení, kde bychom poprvé okusili teplotu moře. Kotvíme v 16:10 u Ciova a kapitán vyhlašuje krátkou 20 minutovou pauzu na osvěžení. Většina účastníků toho využije a zkouší poprvé teplotu moře. Ta oproti včerejšku mírně poklesla, ale i tak jsme nadšeni. Koupání je předčasně ukončeno lodní sirénou, jelikož je už na obzoru opět silná bouřka. V pět hodin připlouváme do Trogiru a někteří zvažují procházku městem před večeří. Přichází však opět déšť a tak se jen dva mladí účastníci vydávají na procházku. V šest hodin začíná večeře, podává se tradiční dalmatské jídlo – sardinky s blitvou. Po večeři se většina účastníků vydává na prohlídku městečka a vychutnává si atmosféru Trogiru. Po návratu někteří uléhají ke spánku po namáhavé cestě, jiní sleduji přátelský fotbalový zápas Split-Barcelona na lodi Toni (třetí loď kapitána Vukoviče) či si povídají u sklenice vína, vody, apod. na přední palubě.

Večeře servírována v 18.00 hod
rajčatový salát, pražené sardinky s blitvou a bramborem, bílý chléb, moučník ananasová kostka

Neděle 24.7.2011

Teplota vzduchu v 16.00 hod : 28°C, teplota vody 26°C, polojasno, silný severo západní vítr
Uplutá vzdálenost : 31,3 km, průměrná rychlost : 11,7 km/h, max. rychlost : 14,51 km/h

S cinkáním zvonce svolávající k snídani loď Silva opouští v osm hodin Trogir a míří směr Rogoznice a Primošten. Drobně prší, ale v dálce naším směrem již vidíme modrou oblohua slunce Z důvodu stále rozmarného počasí kapitán rozhoduje, že dnes večer zakotvíme v Rogoznici, kde je lépe chráněn před vlnami v případě bouřky. V Primoštenu bychom v bezpečí nebyli. Plujeme mezi pevninou a ostrůvky malý a velký Drvenik, přestává pršet, ale je stále oblačno a silně fouká. Pár odvážlivců je již na horní palubě, další však v mikinách okupují posezení na přídi či jsou schováni před větrem v jídelně a hrají stolní hry. Před půl jedenáctou připlouváme k Rogoznici a kapitán zakotvuje v krásně zátoce.

Zátoka je krytá před větrem a zatím jsme v ní sami. Po zakotvení se nebe projasňuje a začínají nás hřát první sluneční paprsky. Posádka sundavá kajaky a schůdky a většina osazenstva se již nedočkavě staví do fronty ke schůdkům Někteří nedočkavci skáčou přes palubu. Na koupání však máme dostatek času, odplutí je naplánováno na pátou hodinu, pokud se výrazně nezhorší počasí. To nám však přeje, oblaky putují pryč a nebe je až do konce koupání blankytně modré. Čas v zátoce trávíme koupáním, projíždkami na kajaku či madračce a jiným vodním hrátkám. Martin jako první skáče šipku z horní paluby a předvádí své sportovní vlohy. Ani Marek se nedá zahanbit a jako první zdolává palubu jachty z vody po přídi. Odpoledne se našlo i nové uplatnění pro kajaky – dnem vzhůru slouží výborně jako lehátko do vody. Toto know how má v držení Martin. Voda v zátoce je velmi čistá, lemovaná zajímavými útesy a na jejichž dně je plno mořských ježků s uchycenými škebličkami. Toho mnozí z nás využívají ke šnorchlování včetně Hanky, která jej zkouší poprvé a moc se jí líbí.

Blíží se pátá hodina a čas odjezdu. Skoro všichni jsou již na palubě, jen pár účastníky si ještě vychutnává poslední chvilky ve vodě. Nebe se zároveň začíná zatahovat a je vidět, že na volné moří jsou opět velké vlny. Před půl šestou vyplouváme a jakmile opouštíme závětří zátoky dostáváme se do velkých vln a silného větru. Voda stříká po celé spodní palubě a tak se uchylujeme dojídány nebo na horní palubu. Naštěstí to nemáme do přístavu daleku, pouze zhruba 10 minut plavby. V Rogoznici kotvíme v 17:45 a jsem třetí v pořadí. Vítr stále sílí a vypadá to opět na déšť. Máme ještě hodinku do večeře a tak většina účastníků i přes hrozbu deště vyráží na procházku městem, návštěvu místního opraveného kostelíka či případně na nákup ovoce. A udělali dobře, krátce před večeří přichází vydatný déšť, který přetrvává i po večeři. Část osazenstva tak dává přednost stolním hrám v jídelně, zejména žolíkům, povídání nebo v případě Ivy plánování okrasné zahrádky u domku. Někteří v bundách či s deštníky vyráží hrdině opět na procházku městečkem.

Po půl desáté déšť i vítr utichají a tak pár z nás vyráží ještě na zmrzlinu. Po návratu si povídáme třeba o zažitích z našich cest, po půl dvanácté už je ale klid a všichni ulehají ke spánku. Zítra vyrážíme směr Skradin-NP Krka v 7:30.

Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod.
salám, marmeláda, med, čerstvý sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka hrášková s hvězdičkami, plněná paprika s bramborovou kaší, bílý chléb, listový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
kuřecí řízek s opečeným bramborem a špagetami, zelný salát a jako dezert domácí broskve od Ivánka

Pondělí 25.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 25°C, teplota vody 26°C, polojasno, silný severovýchodní vítr
Uplutá vzdálenost : 47,8 km, průměrná rychlost : 10,27 km/h, max. rychlost : 13,67 km/h

Je půl osmé a většina účastníků vstává a chystá se pozorovat vyplutí Silvy z přístavu. V tuto dobu měli odplouvat i další dvě sousední lodě mířící na Vis. Lodě však posunuli čas odjezdu a tak vyplouváme v osm hodin současně se zvoněním k snídani. Míříme na sever k Šibeniku a dále do Skradinu na řece Krka, kde navštívíme národní park Krka část Skradinsky buk. Při plavbě pozorujeme městečka na pevnině, míjíme Primošten, kde jsme měli původně nocovat. Plujeme přibližně hodinu a půl a kapitán vybírá ke kotvení zátoku na ostrůvku Krbela. Loď je uvázána na tři lana a koupání je vyhlášeno od 9:50 do 11:00. Většině osazenstvu se však do vody moc nechce. Je silný vítr a tak ještě nejsme dostatečně prohřátí. Do vody jako první skáče Gustav a užívá si osvěžující koupel. Nebo se možná ve vodě spíše ohřívá, protože voda je teplejší než vzduch Postupně se po něm přidává Marek a další mužské osazenstvo včetně plavčíka Dražena. Po čtvrt hodině se přidává i dámská část, voda je opravdu perfektní. Posádka sundavá kajak a tak se můžeme vydat na průzkum zátoky. Po půl hodině jsou ve vodě skoro všichni. Někteří jen tak ve vodě relaxují , jiný zdokonalují svou fyzickou kondici. Gustav například trénuje své horolezecké umění a šplhá na palubu lodi po pneumatice zavěšené na boku lodi. Podaří se mu to celkem asi šestkrát a tak za odměnu získává panáka rakije. Těsně před odjezdem se ještě uskutečnila speciální plavba pěti osob na kajaku kolem lodi. I když většina pozorovatelů na palubě dychtivě očekávala převrhnutí posádky, podařilo se jí dojet do cíle bez úhony.

V jedenáct hodin zvedáme kotvy a vyrážíme směr Skradin. Chceme stihnout lodičku k vodopádům, která odjíždí ve dvě hodiny, abychom měli dostatek času na procházku národním parkem a koupání pod vodopády. Za hodinku už tak vplouváme Šibenickými vraty do ústí řeky Krka, projíždíme kolem vodní pevnosti chránící Šibenik a za chvíli již vidíme samotné město s dalšími dvěma pevnostmi. Plujeme dále proti proudu řeky Krka a podjíždíme první most spojující oba břehy řeky Krky, když zazvoní zvonec k obědu. Počkáme ještě na samotný průjezd po mostem, máváme hochům, co se chystají na skok do dolů . Po obědě pozorujeme krajinu kolem řeky Krka a nádrže lemující břeh Krka, kde se pěstují mušle. V 13:40 připlouváme do Skradinu, kde už je přichystaná lodička na další plavbu. Rychle přesedáme, jelikož lod se začíná plnit dalšímu turisty a pojede tak dříve než se předpokládalo. Na palubě zůstává jen Zdeněk s Ivou, kteří si tak vychutnávají absolutní soukromí na jachtě. Ostatní opouštíme Skradin a míříme od národního parku. Silva rovněž odplouvá, nemůže stát u mola celé odpoledne, a chystá se zakotvit naproti městečku.

V 14:15 přijíždíme do národního parku, část Skradinsky buk, kupujeme vstupenky a každý se pak už vlastním tempem vydává na procházku po národním parku či na koupání pod vodopádem. Na vše je dostatek času, večeře je v sedm hodin a tak transfer,který nás doveze včas zpět na večeři jede v 18:30. Vodopády jsou opravdu nezapomenutelné, vychutnáváme si jejich sílu a krásu a těšíme, až se pod nimi budeme koupat. Procházka po upraveném okruhu trvá zhruba hodinu a půl, během ní pozorujeme menší i větší vodopády, jezírka, rákosí a ryby v průzračné vodě. Většina účastníků se vydává zpět už v 17:30 a čas do večeře tráví procházkou po městě nebo relaxací. Čtyři z nás si však užívají koupání pod vodopády do poslední chvíle a přijíždí na večeři zpožděnou lodičkou v 19:10. Naštěstí jim spolustolovníci večeři nechali a tak si mohli vychutnat výbornou pečenou rybu a jablka v županu.

Po večeři se všichni vydávají na procházku městečkem, někteří jako Jarda a Dana zdolávají pevnost nad městem. Kolem desáté se začínají první výletníci vracet na palubu a ukončují lingvistický koutek, kdy Dražen, kapitán Ivan, Kamila a Hanka řešili podobnost českého a chorvatského jazyka v oblasti lidských vztahů. Dana líčí báječný výhled z pevnosti a tak ti, kteří cestu na pevnost nenašli, zvažují, zda se o to nepokusit nyní. Krátce po desáté hodině s baterkami a čelovkami vyrážejí rovněž dobít pevnost a to pod vedením horských vůdců, kteří již cestu znají. Vracejí se po půl jedenácté, mezitím na přední palubě probíhá debatní kroužek, který se následně po jejich návratu částečně přesouvá do jídelny. Tam se posilujeme a zahříváme rakijí, plánujeme aktivity na zítřek. Krátce pod půl dvanácté, kdy je večerka, se povídání ukončuje, aby se nerušili ostatní účastníci plavby. Pokračování proto zase zítra.

Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod.
sýr, marmeláda, čerstvý sýr, paštika, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka tomatová s hvězdičkami, guláš s rýží a hráškem, bílý chléb, okurkový salát, vegetariáni měli místo masa baklažán a cuketu

Večeře se podávala v 19:00 hod..
pečená ryba s vařeným bramborem, pečeným lilkem a baklažánem , listový salát a jako dezert jablko v županu

Úterý 26.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 24°C, teplota vody 25°C, polojasno, západní vítr
Uplutá vzdálenost : 100 km, průměrná rychlost : 11,58 km/h, max. rychlost : 15,26 km/h

Je šest hodin a kapitán se chystá k odplutí. Čekáme ještě, až dovezou čerstvý chléb a pak krátce po čtvrt na sedm vyrážíme směr Kukljica a následně na Dugi Otok do městečka Sali. Čeká nás dlouhá plavba – do Kukljice to máme sedm hodin, příjezd je naplánován na druhou hodinu a chceme stihnout dopolední koupání. Do snídaně zbývají téměř dvě hodiny a tak většina účastníků spí ve svých kajutách. Jen posádka už začíná chystat snídani.

Během prvních dvou hodin plavby proplouváme zpět řekou Krka k Šibeniku. Jakmile projedeme šibenická vrata, vydáváme se severně okolo ostrova Prvič k ostrovu Murter. Ten míjíme po deváté hodině a míříme dále k ostrovu Pašman. Během plavby je odhaleno, kam zmizelo Kamile- zástupci CK její tričko Silva a dochází k diplomatickému urovnání a zpětné výměně triček. Vzápětí Dana předvádí na Sáře nové využití tašky Silva - je vhodná jako „větruodporná“ čepička.

Krátce po půl jedenácté kotvíme u ostrůvku Vrgada na hodinové osvěžující koupání před další cestou. Jako první do vody skáče Zdeněk, ostatní trochu váhají, nejsou ještě prohřátí na správnou provozní teplotu. Vyhlašuje se však basketbalový turnaj a tak členové týmu skáčí do vody a začíná trénink - střelba na koš. Po rozcvičení proběhlo rozdělení do týmů pod kapitány Gustava a Jardu. Tým Jardy lépe brání a má i silnější střelbu, proto zhruba po 20 minutách vede 10:5. Jelikož většina hráčů je již unavena, vyhlašuje se konec 1. poločasu a přestávka. Dohrávka je plánována na odpoledne nebo zítřek dle teploty vody a odhodlanosti hráčů. Tým Gustava hledá nového spoluhráče, protože Marek, člen jejich týmu opouští Silvu v Kuklici. Odplouváme ze zátoky a do oběda zbývá ještě hodina. Využíváme ji tedy k relaxaci na palubě, pospávání či ke čtení. Pozornější z nás stihli zahlédnout dva delfíny skákající 50 metrů od naší lodi.

Během oběda plujeme dále kolem ostrovu Pašman k našemu dnešnímu prvnímu cíli Kukljici na ostrově Uglanj. Tam připlouváme krátce před druhou hodinou. Po přistání se loučíme s Elen, Markem, Janou, Edith a Sárou, kteří zde zůstávají po zbytek týdne v apartmanech a vítáme nové účastníky naší plavby. Opouštíme Kukljici a čeká nás zhruba hodina a půl dlouhá plavba k Dugi otoku. Během plavby fouká silnější jihozápadní vítr a slunce je zastřeno bílou „mlhovinou“. Jen pár z nás tedy ulehá na horní palubu k přímému slunění. Krátce před půl čtvrtou vplouváme do zátoky u ostrůvku Krknata a pozorujeme velkou jachtu se několika palubami kotvící před Sali. Na koupání máme hodinu a půl, v pět odjíždíme do Sali, abychom stihli „zaparkovat“ a předvečerní procházku. Do vody opět skáče první Zdeněk následován malým Tomáškem. To je naše „vodoměrka“, je ve vodě téměř neustále a s chutí se potápí. Dle prvních zpráv se voda zdá chladnější než ráno, ale je to subjektivní, někteří hlásí, že je naopak teplejší. Zvažuje se pokračování basketbalového zápasu, ale část týmů zůstává na střídačce a nechce se jí do vody a další jako Hanka a Gustav se vydávají na kajaku obeplout protější ostrůvek. To se jim zhruba po dvaceti minutách podaří a jsou následováni dalšími basketbalisty Jardou a Martinem. Blíží se pátá hodinu, čas odjezdu, ale kajakáři nejsou v dohledu. Uvažujeme o lodní siréně k jejich přivolání, když zahlídneme zpoza vln rytmicky se střídající žlutá pádla. Připlouvají přesně na čas (za pět minut pět) a nebudeme je tak muset na pustém ostrůvku nechat.

Do Sali připlouváme v půl šesté a hledáme vhodné místo k přistání. Nakonec kotvíme až na samém kraji přístaviště. Před večeří se většina účastníků vydává na procházku a zejména na nákup ovoce, nápojů, sušenek apod. Všichni však spěchají zpět na večeři, dnes nás totiž očekávají výborné ligne a dezert.

Po večeři někteří zůstávají na lodi a relaxují, jiní se opět vydávají na procházku k majáku s kapličkou či objevit další krásy bývalé rybářské vesničky Sali. Po návratu zpět na palubu probíhá večerní zábava, bavíme se s kapitánem o počasí a objednáváme u něj delfíny. Dražen tvrdí, že viděl ufo. Nikdo mu však nevěříme kromě Martina, jenž také viděl ufo a má ho na videu. Na horní palubě probíhá meloun vodka party.

Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod.
vajíčko, marmeláda, med, tavený sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka čočková, vepřový kotlet s opékaným bramborem a dušeným zelím, bílý chléb, rajčatový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
sépie (ligne) lehce smažené, brambor se zelenými fazolkami, okurkový salát, jako dezert vanilko-čokoládový puding prokládaný sušenkou a navrchu se šlehačkou a čoko posypem a la tiramisu

Středa 27.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod: 24°C, teplota vody 25,2°C, polojasno, pozdě odpoledne oblačno, večer dešťové přeháňky, jihozápadní vítr
Uplutá vzdálenost: 26,1 km, průměrná rychlost : 10,90 km/h, max. rychlost: 12,69 km/h

Vyplouváme v osm hodin zároveň se zvoněním zvonce ke snídani. Nebe je téměř modré, opět ale silněji fouká a tak jsme po ránu převážně ještě teple oblečeni. Část osazenstva tráví část plavby v jídelně při ranní kávičce. Dnes nás čeká krátká plavba na ostrov Levrnaka, který je součástí národního parku Kornati. Jedinečné souostroví asi 300 ostrůvků, dle astronautů je z vesmíru tato oblast nejmodřejší. Na ostrovech již většinou nejsou stromy, pouze křoviny a pár zakrslých borovic. A právě tím jsou ostrovy velmi působivé. Z vnitřní strany jsou jako měsíční krajina, z vnější části jsou skály obroušeny větrem a vlnami. Dle jednoho výkladu byly stromy vykáceny Benátčany pro výrobu lodí, dle jiného bylo spotřebováno na ohniště.

Plujeme přibližně jednu hodinu a vplouváme do národního parku. Pozorujeme ostrůvky, plachetnice a maják na obzoru. Krátce po desáté hodině připlouváme do zátoky k ostrůvku Levrnaka, ve které jsou dvě soukromá kotviště s hospůdkami. Kotvíme v zátoce na koupání, k molu se přesuneme po třetí hodině, až odjedou výletní lodě. V této romantické zátoce totiž zůstaneme přes noc a snad si i vychutnáme hvězdnou oblohu nad námi mimo civilizaci. Do vody se moc lidí nehrne, teprve se rozhříváme. Po hodině jsou ve vodě téměř všichni včetně Tomáška, který už s radostí pozoruje podmořský život. Během oběda plánujeme pokračování basketbalového turnaje, čas je stanoven na půl třetí. Předtím relaxujeme po výborném obědě, někteří jako Táňa se projíždí na kajaku po zátoce a jde jim to velmi dobře. Před půl třetí se začínáme rozcvičovat, zápas nám ale nakonec překazí kapitán, který zahajuje přesun k molu. Zdviháme kotvu, ale nebude to tak snadné. Naše kotva se zamotala do kotvy italské jachty stojící příliš blízko nás. S napětím sledujeme manévry, při které posádky balony chrání Silvu před poškozením a zároveň italská jachta vytahuje svou kotvu, aby se odpoutala od té naší. Jsme na centimetry blízko. Nakonec vše dobře dopadne, kotva je zachráněna a míříme k malému molu k zakotvení. Krátce po třetí hodině kotvíme a znovu chystáme basketbalový turnaj. Tentokrát je však znemožněn další přijíždějící výletní lodí vázající se vedle nás.

Část osazenstva zůstává relaxovat na palubě, další část se vydává koupat na krásnou plážičku ležící přes mírný kopeček. Pláž je oblázková, ve vodě je však písek navátý z Itálie. Brouzdáme se po písku a vychutnáváme si blankytně modrou vodu. Po příchodu Gustava na pláž je vyhlášen souboj „titánů“ - Hanka na ramenou Jardy a Anežka na ramenou Gustava bojují, kdo koho dokáže shodit. Třikrát za sebou vyhrává Hanka a souboj je ukončen. Dívky jsou již unaveny a tak chlapci ještě s Martinem vytvářejí pyramidu a předvádí akrobatické figury. Po páté hodině se vracíme zpět na palubu Silvy, abychom před večeří stihli procházku na blízký kopec a vychutnali si pohled na ostrůvky národního parku. Někteří z nás v půl šesté vyráží na kopec, jiní se z něho už vracejí. Na molu ještě „obdivujeme“ nově postavený reklamní sloup z bílého kamene s informacemi o národním parku a pak už rychle vyrážíme vzhůru. Po dvaceti minutách dobýváme vrcholek a kocháme se pohledem na zátoku se Silvou a ostrůvky NP poházené jak špendlíky v moři. Pokračujeme na další kopeček, abychom viděli ostrůvky i z druhé strany. Před sedmou hodinou je většina účastníků zpět na palubě a pozorují Gorana, jak griluje ryby. Po hlavním chodu si ještě dopřáváme výborný jablečný štrúdl – Ivan i Zdeněk zvládají dva, zachraňují tak čest svých drahých poloviček.

Po večeři začíná pršet, i přesto se část účastníků vydává na další kopeček nad zátokou nebo do protější hospůdky na vínko nebo na zmrzlinu. Vracejí se až za tmy bez úhony ale za deště. Hvězdné nebe nad námi tak neuvidíme. Po deváté hodině se Miloš, Lenka a Jarda odvážně vrhají do moře a užívají si romantického nočního koupání. Po desáté hodině jde už většina účastníků spát, zůstalo nás jen pár k další večerní zábavě. Tato skupinka na konci večera dohodla s Draženem, že příští týden pokud bude potřeba, s ním může Kamila přespat dvě noci v kormidelně

Snídaně se podávala po vyplutí v 8.00 hod.
salám, marmeláda, med, čerstvý sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka vývar s nudlemi, vepřové dušené maso s bramborovou kaší a tomatovým sausem, bílý chléb, listový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
grilovaná makrela s bramborovým salátem, cibulí a listovým salátem, rajčatový salát, domácí štrůdl

Čtvrtek 28.7.2011

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 25°C, teplota vody odpoledne 26°C, polojasno dopoledne Kornati, odpoledne jasno na Kaprije, jižní vítr
Uplutá vzdálenost : 55 km, průměrná rychlost : 12,23 km/h, max. rychlost : 16,27 km/h

Ti, kteří si přivstali pozorují po šesté hodině bouřkové mraky kolem nás a za deště opět ulehají ke spánku. Po sedmé hodině se však již nebe projasňuje a někteří si proto užívají ranního koupání na opuštěné pláži nebo přímo v zátoce u lodi. V osm hodin se odpoutáváme od mola a vyrážíme zpět směrem k Omiši, dnešním naším cílem je městečko Zlarin na ostrově Zlarin.

V prvé části plavby proplouváme vnitřní částí kornátského souostroví, pozorujeme ovce a políčka na ostrůvcích. Vysoké vlny na volném moři nám nedovolují plout kolem vysokých vnějších skal ostrůvků a obdivovat tak sílu přírody. Nad námi je jasno a tak se většina osazenstva lodi vyhřívá na sluneční palubě. Plujeme na jih k ostrůvkům Žirje a Kaprije. Krátce po půl dvanácté připlouváme do zátoky u ostrůvku Kaprije. Je to asi nejkrásnější zátoka tohoto týdne. Zátoka se láme na dvě části, je lemována keři a borovicemi, voda je tyrkysová jako na Capri I počasí nám dnes přeje, obloha je jasná a tak většina osazenstva spěchá do vody.

Máme ještě půl hodiny do oběda a rychle proto organizujeme basketbalový turnaj. Tým Gustava má dvě nové posily – Anežku a Zdeňka, tým Jardy zůstal beze změny. Po krátkém rozstřílení začíná zápas hraný na 10 bodů. Tým Jardy je lépe sehraný a dává první koš. Zdeněk organizuje obranu svého týmu a snaží se utopit Kamilu – podkošovou hráčku soupeře. Naštěstí se mu to nedaří a po druhém pokusu to vzdává. Po 20 minutách tým Jardy vyhrává 10:6. Odveta je domluvena na odpoledne. Po obědě odpočíváme, vydáváme se postupně na kajacích na průzkum zátoky a užíváme si krásného počasí. Ve tři hodiny zahajujeme utkání, tentokrát hrané do pěti bodů. Hra je vyrovnaná, obě mužstva zlepšila obranu, ale Jarda -kapitán týmu má střeleckou formu a tak jeho tým opět vyhrává, tentokrát 5:4. Po ukončení zápasu již jen relaxujeme, do odjezdu zbývá ještě 20 minut. Zkoušíme i volejbal a střelbu, a Jarda na závěr dává koš z 10 metrů – úžasný hod. V 15:45 odplouváme směr Zlarin. Kapitanát v tomto městečku nám nemůže rezervovat pozici a tak potřebujeme být v přístavu včas. Je to totiž jediné místo v okolí, kde můžeme načerpat docházející vodu.

V pět hodin připlouváme do Zlarinu a vydáme se na procházku po městečku a po promenádě kolem moře. Zlarin je velmi klidnou vesničkou, asi i díky tomu, že se zde během sezony nemohou používat automobily. Část hostů ukončuje procházku posezením se skleničkou proška s výhledem na zátoku jiní obdivují výrobky z korálů, kterým je Zlarin známý.

Po večeři se část hostů opět vydává na procházku po pobřeží, na skleničku vínka či pozorovat romantický západ slunce. Nebe je polojasné, část slunce se skrývá za mraky a vytváří tak nádhernou barevnou scenerii. Po návratu na loď pokračuje na přední palubě až do půlnoci volná zábava, kdy jde většina osazenstva spát. Část dámského osazenstva se vrací až po půlnoci - strávila příjemný večer s Draženem u sklenky vína.

Snídaně se podávala po vyplutí z Levrnaky v 8:00 hod.
sýr, marmeláda, med, tavený sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd v 12:30 hod.
polévka kuřecí vývar s kolečkami, pečení kuře s džuvečem a obalovanými lilky, bílý chléb, zelný salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
pečený plátek vepřového, brambory a cuketové placičky, okurková salát, jako dezert grilovaný banán s přelivem a šlehačkou

Pátek 29.7.2011

Teplota vzduchu v 12:00 hod : 22°C, teplota vody odpoledne 25°C, oblačno, severovýchodní vítr
Uplutá vzdálenost : 95,1 km, průměrná rychlost : 11,97 km/h, max. rychlost : 14,51 km/h

Čekáme na čerstvý chléb dovážený trajektem ze Šibeniku a v osm hodin už vyrážíme směr ostrov Brač nebo Omiš. Rozhodne až další předpověď počasí. Máme opět „mixer“ počasí, zítra ráno se očekává silný vítr a tak by byl přejezd do Omiše riskantní. Nyní máme oblačno, celkem chladno a fouká vítr. Část účastníků šla proto spát, jiní čtou či debatují na palubě. Obeplouváme ostrov Zlarin s výhledem na šibenická vrata, plujeme kolem pobřeží a pozorujeme městečka na pobřeží – Primošten a Rogoznice. Před poledneme míjeme ostrůvky Velký a Malý Drvenik. Zde jsme plánovali dopolední koupání, ale pro nepřízniví počasí ho rušíme. Plujeme tedy dále podél ostrova Šolty k Brači, kde bychom se chtěli poblíž městečka Pučišča odpoledne koupat. Snad se počasí umoudří. Obědváme výborné bologneské špagety a pak relaxujeme a pospáváme. Do zátoky bychom měli připlout kolem čtvrté hodiny. Krátce po obědě máme štěstí a mezi Šoltou a Bračem vidíme na pravoboku čtyři delfíny. Je to krásný pocit, vidět je naživo ve volné přírodě.

Po třetí hodině se blížíme k zátoce, počasí se však nelepší, stále je oblačno a kolem 22 C. Rozhodujeme se proto jet rovnou do Pučišča a využít volný čas k návštěvě místní kamenické školy a romantické procházky po pobřeží. Někteří plánují koupání na místní plážičce nebo utkání ve vodním polu, v Pučišči je připravené hřiště na tuto hru.

Před čtvrtou hodinou míjíme kamenolom u Pučišče, ze kterého pochází i kameny pro Bílý dům a po pár minutách kapitán kotví u mola blízko kamenické školy. Na molu nás již čeká náš profesor Mate, který ve škole učí a vysvětlí nám, jak studenti s bílým kamenem pracují. Obdivujeme dovednost místních kameníků, vytváří opravdu nádherné kousky. Například asi 2 metry vysoká fontána je vyráběna i 5-ti studenty jeden rok. Po asi 20 minutové prohlídce se loučíme a vyrážíme na obhlídku městečka. Pučiščce je velmi klidné místo na konci hluboké zátoky, kterému dominuje kostelíček. Jeho atmosféru dokreslují sochy z kamenické školy, rozmístěné po celém městečku a z nichž jsou vyrobeny i některé pouliční lampy.

Gustav domlouvá utkání ve vodním pólu, pro hru získává Anežku, Hanku a Kamilu. Po cestě k hřišti se přidává Jarda a Martin. Krátce po páté hodině utkání začíná. Hrajeme na celém hřišti, ale v polovičním počtu než je obvyklé. Hra je proto pro nás velmi fyzicky náročná, nevzdáváme se však a hru si užíváme. Z mola jsme povzbuzováni obecenstvem jak z naší lodi tak místní mládeží. Po necelé půlhodině utkání pro vyčerpanost ukončujeme Jardův tým (Jarda, Hanka, Martin) vyhrává 7:4, ale všichni jsme spokojeni, že jsme si mohli vodní polo vyzkoušet v reálu.

Hráči se vrací na loď, ostatní účastníci jsou většinou ještě na procházce nebo v místních kavárničkách. Před půl sedmou připlouvá Vjeko, další loď kapitána Ivana. Jejím kapitánem je Dino, syn Ivana a při přistání je vidět jeho rukopis - hladké „zaparkování“ na poprvé. Jaký rozdíl oproti lodi Aloha, která parkovala před chvílí vedle nás a mále nabourala předek Silvy. Jen díky pohotovosti Ivana a naší posádky byla SIlva zachráněna před poškozením.

V sedm hodin již všichni netrpělivě očekáváme zvonec svolávající k jídlu,čeká nás kapitánská večeře. Kapitán pronáší závěrečnou řeč, děkujeme posádce a hlavně kuchaři Goranovi za výborné služby a nezapomenutelné pokrmy.

Obzvláště dnešní večeře byla náročná, kromě hlavního chodu a dezertu byl ještě servírován předkrm – francouzský salát s pršutem a ovčím sýrem, a tak většina z nás má co dělat, aby večeři ve „zdraví“ zvládla. Po večeři se většina osazenstva vydává na prohlídku sousedního Vjeka. Prohlížíme si kormidelnu, kajuty, jídelnu a zejména prostornou sluneční palubu. Na palubě jsou umístěny různá lehátka, které i zkoušíme. Při zpáteční cestě procházíme ještě posezením na zádi, lavice jsou obloženy kůži a působí velmi pohodlně. Vjeko je opravdu krásné, označení kategorii de lux má oprávněně.

Po návratu si někteří povídáme, počítáme kolik jsme za týden upluli (cca 400 km), jiní jdou na procházku městem a místním promenádou nebo balí na cestu. Užíváme si klidu a pohody této malé vesničky…. I když, někteří touží po dalších zážitcích a tak vyrážejí na místní diskotéku. Jak to dopadne a zda stihnou ranní odjezd, uvidíme.

Snídaně se podávala za cesty na Brač v 8:00 hod.
vaječná omeleta, marmeláda, med, paštika, tavený sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován během plavby na Brač ve 12:30 hod.
polévka špenátová, špagety bolognes, vegetariáni měli špagety bez masa se zeleninovou omáčkou, zelný salát

Kapitánská večeře se podávala v 19.00 hod.
jako předkrm francouzský salát s pršutem a ovčím sýrem,jako hlavní chod „pašticáda“ – noky se svíčkovou, vegetariáni měli noky se zeleninou a tomatovou omáčkou, okurkový salát, jako dezert palačinky

Sobota 30.7.2011

Teplota vzduchu v 8:00 hod : 23°C, teplota vody odpoledne 25°C, jasno, západní vítr
Uplutá vzdálenost : 11,32 km, průměrná rychlost : 10,94 km/h, max. rychlost : 14,90 km/h

V půl sedmé kapitán spouští motory a vyplouváme k našemu konečnému cíli – do Omiše. Většina účastníků ještě pospává, ale pomalu se probouzejí a začínají dobalovat. Po snídani je třeba vyklidit kajuty. Do Omiše připlouváme krátce před půl osmou. Vyčkáváme na snídani a přitom pozorujeme rozcvičující se plavce. Za chvíli je totiž čeká plavecký maraton pořádaný každoročně tento víkend.

Po snídani vynášíme zavazadla na příď, abychom uvolnili kajuty pro úklid. Jarda a Gustav se ještě pokouší uspořádat poslední basketbalový zápas, ale již není čas Loučíme se tedy s prvními účastníky jdoucí na pláž nebo s těmi, co již autem míří k domovu. Postupně loď opouští i ostatní, loučíme se navzájem a posádkou, pořizují se poslední společné snímky. Těšíme se, že se opět brzy setkáme. Buď na společném srazu plánovaném na první pátek v říjnu nebo na některých z příštích plaveb. Silva je prostě ono pravo.

Snídaně se podávala v Omiši v 8:00 hod.
salám, sýr, marmeláda, med, paštika, čerstvý sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.