Poznávací okruh Thajskem

Na cestu jsme se vydali přímým letem společnosti Travel Service s technickým mezipřistáním Muscatu , Omán. Po absolvování zhrub 13 hodinového letu jsme přistáli v Bangkoku. Protože byl už večer, odjeli jsme přistaveným autobusem přímo do hotelu. Na recepci jsme obdrželi klíče od pokojů, mně přidělili pokoj ve 22. patře, takže jsem se svým strachem z výšek využíval jen polovinu pokoje, to vzdálenější od okna. Následují den jsme vyrazili na prohlídku Bangkoku. Nejprve jsme navštívili Královský palác spolu s chrámem Wat Phra Kaew ve kterém se nachází jeden z nejvýznamnějších symbolů Thajska – socha Smaragdového Buddhy. Navštívili jsme také největšího ležícího Buddhu v chrámu Wat Po. Odsud jsme přejeli do Čínské čtvrti, kde jsme navštívili především chrám Wat Traimit ve kterém je nejtěžší zlatá socha buddhy vyrobená z 5,5t zlata. Součástí prohlídky města byla i plavba po řece Chao Phraya a propojených kanálech, při které jsme pozorovali život v ve čtvrtích podél řeky a také chrám Wat Arun. Večer jsme se individuálně vydali taxíkem do čtvrti noční zábavy Pat Phong, plnou nočních klubů a stánků s napodobeninami všeho možného, především světoznámých značek.

Ráno jsme pak vyjeli mimo Bangkok, do dřívějšího hlavního města říše Siam, města Ayutthaya vzdáleného asi 80 km od Bangkoku. Ayutthaya byla v roce 1767 téměř zcela zničena Barmánci, a v rámci archeologických prací opět odkryta ve 20.st. Naleznete tady především polozachovalé stavby z období největšího rozkvětu říše. Chrámy Wat Yai Chai, Wat Pra Mongkol Bopitr a královský palác Wat Si Saket. V areálu nelze ani minout hlavu Buddhy obrostlou kořeny stromu. Cestou zpět jsem navštívili letní královský palác v Bang-Pa-in, tedy palác ve kterém se odehrává děj slavného filmu Anna a král. Večer jsme se vrátili zpět do Bangkoku.

Po snídani jsme se rozloučili s Bangkokem a vyrazili nejprve na plovoucí trh Damnoen Saduak. Damnoen Saduak je městečko, jehož především stará část je prošpikována kanály, takže k dopravě využívají především loďky a z loďek také obchodují, či na nich dokonce vaří a jídlo následně prodávají. Nabídka je velmi pestrá a tak plovoucí trh hraje všemi barvami a vůněmi. Z trhu jsme se vydali k řece Kwai. Tuto řeku proslavil válečný film Most přes řeku Kwai, ve kterém jsou váleční zajatci nuceni stavět tzv. „železnici smrti“ spojující Bangkok a Rangůn. Nás čeká projížďka touto nechvalně proslulou železnicí s výhledy na řeku a okolní džungli. Po skončení projížďky a následném obědě nás čeká návštěva sloní farmy proslulé výcvikem slonů. Sloni nám předvedou artistické kousky, vybrané dobrovolníky pošimrají chodidlem po břiše, a jedeme dál. Dnes nás čeká přenocování přímo na řece Kwai v Národním parku Sayok. Z mikrobusu vystupuje a jdeme do přístaviště, kde přestoupíme na typickou dlouhou thajskou loďku. Ta s námi jede po proudu, až doplujeme k několika vorům. K našemu překvapení jsou na několika vorech vystavěny bungalovy, další vor je recepce a na dalším je restaurace. Po ubytování jsme se sešli na „restauračním“ voru a k našemu překvapení s námi tento vor vyplul proti proudu. Dopluli jsme až k vodopádu, jímž jeden z přítoků ústil do řeky Kwai. A tam naši thajští průvodci zakotvili vor doslova pod vodopád. Takže část voru byla pod padající vodou a část byla relativně v suchu. Chvíli jsme se chodili na příď „sprchovat“ a když nás to přestalo bavit, vypluli jsme zpět. Po přenocování na řece jsme se ráno vypravili do města Kanchanaburi, na jehož okraji se nachází filmem proslavený most. Trošku nás zklamalo, že není uprostřed džungle, ale na kraji města, ale přeci jen je to již přes 60 let. Po mostě jsme se prošli, nafotili si jej a vydali se do muzea obětí války a blízký hřbitov. Večer jsme se vrátili zpět do Bangkoku.

Hned ráno vyrážíme na letiště, čeká nás přelet na sever Thajska, do města Chiang Mai, takže máme možnost vychutnat si servis místního národního přepravce, letecké společnosti Thai Airways. Asijské aerolinie obecně poskytují lepší palubní servis než evropské a Thai Airways nejsou výjimkou. Po příletu do Chiang Mai jsme se rychle ubytovali a vydali se na prohlídku tohoto města. Mezi nejzajímavější místa patří chrámy Wat Phra Sing, Wat Chedi Luang a Wat Chiang Man. Večer jsme se vypravili do centra, na na jídlo a nákupy na známém Night Bazaar.při večeři jsem se rozhodl ochutnat sushi, které je v Thajsko stejně jako další jídla velmi levné. Při této příležitosti jsem se dopustil zásadního omylu, kdy jsem považoval světle zelenou pastu za pistáciovou. Pistácie, ty já rád. Naneštěstí to bylo wasabi, a u stánku s nápoji dlouhá fronta. Od té doby si na wasabi dávám velmi dobrý pozor. Při zpáteční cestě jsme využili obvyklý místní dopravní prostředek tuk-tuk. Druhý den ráno jsme dokončili prohlídku Chiang Mai a vyrazili na Doi Suthep, horu vysokou 1676m na jejímž vrcholu je vystavěn impozantní zlacený chrám Wat Prathat, ke kterému jsme vystoupali po schodišti skládajícího se z 300 schodů. Chrám Wat Prathat Doi Suthep je nejvýznamnějším chrámem severního Thajska, kde je podle pověsti uložena část ostatků Buddhy. Večer v hotelu jsme nafasovali batohy a spacáky na trekking, který nás čekal v následujících 3 dnech. Ráno jsme nejprve vyjeli na nejvyšší horu Thajska, Doi Inthanon, 2595m. Na úbočí kopce byly vystavěny na počets 60. narozenin krále a královny dvě Napamaytanidol Chedi. Tyto chrámy byly vystavěny v letech 1987 a 1992. Poté jsme již přestoupili na džípy a těmi jsme dojeli na začátek našeho treku. Cestou jsme ještě zastavili u vodopádů Mae Klang, kde jsme poobědvali. Náš pěší trek jsme zahájili přechodem říčky po visutém můstku ze dřeva a lián. Po chvilce chůze jsme se zeptali thajského průvodce, jak je to daleko do vesnice, kde jsme měli nocovat. Prý 2,5 hodiny, došli jsme tam za 45 minut. Prohlédli jsme si vesnici horského kmene Karenů, a marně jsme se poohlíželi po nějakém bydlení pro turisty. Ukázalo se, že budeme spát v domku na “kuřích nožkách”, který pro nás domácí vyklidili. Domek se skládal z prkenné podlahy na které byly připraveny 4 rohože pro naši 12 členou skupinu, zábradlí do výše pasu a střechy. Večeři nám naservírovali ve vedlejším domku kam jsme přešli po lávce. Domácí nás při jídle se zaujetím pozorovali, teprve s turismem začínali. Po přespání jsme vyrazili na další část treku, s kopce do kopce, přes rýžová pole, okolo banánových plantáží. Na oběd jsme došli do další horské vesnice, která na tom byla s turismem trochu dál. Měli stůl, a v místnosti na spaní i deky. Odpočinuli jsme si a šlapali jsme dál. K večeru jsme dorazili do vesnice, kde jsme měli nocovat. Měli stůl, deky, moskitieru a budík. Místní průvodce nám doporučil koupel pod vodopády, prý jsou jen 10 minut vzdáleny. Vzhledem k jeho předchozím časovým odhadům jsme usoudili, že to bude hned za chalupou a tak jsme vyšli jen v plavkách a pantoflích. Tentokrát se však nemýlil, bylo to 10 minut a navíc z pěkně strmého kopce. Ve vodopádech jsme smyli prach a špínu za předchozí 2 dny a při cestě zpátky do svahu jsme ho mnohem víc nachytali. Ráno nás probudil „budík“, který se nedal vypnout, byl to kohout. Vzhledem k brzkému budíčku jsme i celky brzy vyrazili na poslední část našeho treku. Ten skončil ve vesnici z které jsme pokračovali projížďkou na slonech. Tato svéhlavá zvířata, i přesto, že každé mělo svého “řidiče“, se valila porostem jak chtěla a pokud nedostala trs banánů tak stála a ani se nehnula. Nakonec nás za několik trsů donesla do cíle a my jsme přestoupili na bambusové vory na kterých jsme pluli přes peřeje po řece. Dopluli jsme do cíle, a mikrobusem odjeli zpět do hotelu v Chiang Mai. Tam jsme odevzdali batohy a spacáky, naposledy přenocovali a následují den opět odletěli do Bangkoku, a odtud jsme pokračovali autobusem do přímořské Pattaye, kde jsme měli strávit poslední 3 dny pobytu v Thajsku.

V Pattaye jsme se ubytovali v hotelu v části Jomtien a přemýšleli co budeme dělat následují dny. Nechali jsme si doporučit výlet na ostrov Ko Samet od místní agentury, a zároveň jsme se v naší skupině domluvili, že si pronajmeme rychlý motorový člun a necháme se zavézt na koupání na blízký ostrůvek Ko Larn. Večer jsme vždy vyrazili na prohlídku nočního života v Pattayi. Poslední den jsme zůstali v Pattayi, pobyt na pláži jsme si zpestřili půjčením vodního skútru. A pak nás již čekala cesta zpět na letiště v Bangkoku a odlet zpět do Prahy.