Plavba jachtou SILVA do Dubrovníku - 21.7.-28.7.2012

23.7.2012

Lodní deník z plavby motorovou plachetnicí Silva v termínu 21.7.-28.7.2012. Jachta Silva je součástí „flotily“ rodiny Vukovičů. Silva je dřevěný motorový dvojstěžník, dlouhý 21 m a široký 6,5 m. Je jedním z posledních zástupců tradičních lodí na Jadranu – trabakulů.

Plavba jachtou SILVA do Dubrovníku - 21.7.-28.7.2012Plavba jachtou SILVA do Dubrovníku - 21.7.-28.7.2012Plavba jachtou SILVA do Dubrovníku - 21.7.-28.7.2012Plavba jachtou SILVA do Dubrovníku - 21.7.-28.7.2012

„Lodní deník“ z plavby jachtou Silva v termínu 21.7.-28.7.2012

Úvod:

Jachta Silva je součástí „flotily“ rodiny Vukovičů. Lod Silva je dřevěný motorový dvojstěžník, dlouhý 21 m a široký 6,5 m. Je jedním z posledních zástupců tradičních lodí na Jadranu – trabakulů. Postavena byla v roce 1914 v Itálii a do podoby obytné lodi byla přestavěna v roce 1980. Řadí se mezi jachty kategorie B neboli 3*. Kajuty, 2 či 3- lůžkové, nejsou klimatizované s lůžky nad sebou, klimatizované jsou chodby vedoucí ke kajutám) sociální zařízení je společné.

Strava je podávána 3x denně, snídaně formou „bufetových stolů“ s jednotným menu, která jsou však z prostorových důvodů rozděleny na jednotlivé jídelní stoly. Oběd a večeře jsou podávány na společných tácech pro 3-4 osoby, tak aby si každý host nabral dle svého přání. Nápoje, mimo nápojů k snídani, nejsou zahrnuty v ceně. Nabídka v lodním baru je však široká, úhrada na konci platby.

Měření zaznamenaných teplot probíhá měření, teplota vzduchu vždy ve stínu (teplota vzduchu na lodi je vždy o 3-4°C nižší než teplota na pevnině, vzhledem příjemnému vánku a nižší teplotě okolní vodní masy, pobyt na lodi je tedy příjemný i během tropických veder), teplota vody pak cca 30cm pod hladinou v místech koupání.

Sobota 21.7.2012

Teplota vzduchu v 14.00 hod: 31°C, teplota vody 28,2°C , jasno, mírný vítr

Uplutá vzdálenost: 32,2 Km, průměrná rychlost: 11,83 km/h, max. rychlost: 16,18 km/h

Během dopoledních hodin se postupně v Omiši všichni zúčastnění nalodili na palubu jachty Silva, plující pro tento týden pod hlavičkou CK NATUR TRAVEL a Golden City tour. Zároveň posádka doplňuje zásoby potravin, vody a dalších nezbytných věcí pro náš pobyt na jachtě. Z Anteho, jež byl předminulý týden kapitán, se pro tento týden opět stává plavčík. Na jachtě Silva tak pro tento turnus tvoří posádku mimo kapitána Ivana kuchař Goran, steward Davor a zmiňovaný Ante. V deset hodin jsme kompletní včetně klientů a budeme tak moci odplout dle plánu v 11:00.

V 11.10 hod po přivítání účastníků kapitánem a naším zástupcem Kamilou loď Silva vyplouvá ve směru na ostrov Brač, poblíž městečka Milna. Původně se mělo plout na ostrov Hvar do Stariho Gradu, ale z důvodu předpovědi špatného počasí kapitán upravuje program a jedeme do blízké Milny, kde je bezpečné kotviště. Plujeme mezi pevninou a ostrovem Brač, pozorujeme městečka na pobřeží Brače jako je Supetar, Sutivan, v dálce na pevnině vidíme i Split. Část osazenstva, která neusnula po namáhavě cestě, vyhlíží delfíny, kteří byli v těchto vodách spatřeni dnes ráno. Bohužel jsme neměli štěstí a neukázáli se nám. Kolem druhé hodiny zakotvujeme v zátoce poblíž městečka Milna a těšíme se na první koupání. Sluníčko pálí, a už jsme připraveni dopřát si osvěžení.

Kapitán dokončuje manévry, spouští schůdky a následně i kajaky, někteří nedočkavci už mezitím skáčí své první skoky z paluby jachty. Skoky zahajuje Petr, následován Jirkou a Zdeňkem. Po prvotním osvěžení se ke skoku z horní paluby nechá přemluvit i Evča. Sklízí náš obdiv. Ostatní účastnici relaxují na vodě, jiní šnorchlují či zkoušejí první plavbu na kajaku. Jsou tu i první úlovky, Jiřiny vylovily poklady moře – prázdnou lahev od vína a potápěčské brýle beze skel. Jirka mezitím předvádí bílou velrybu, jíž narušují jen jeho modré plavky. Po osvěžení někdo relaxuje na sluneční palubě, jiní se drží ve stínu na dolní palubě. Na sluneční palubu sice vede žebřík, ale Petr zkouší svou sílu a vylézá z vody po pneumatice na boku loďi a následně po bočním lanoví. Část osazenstva je unavena po cestě a pospává v kajutách.

Před pátou se někteří chystají naposledy do vody, odjezd je plánován na půl šestou. Užíváme si tak ještě relaxu na klidné hladině, která je teď klidná jako rybník. V půl šesté kapitán odvazuje lana, zdvihá kotvu a míříme do nedaleké Milny. Čekáme ve frontě na přistání, dnes je tu plno. Více jachet se rozhodlo kvůli počasí změnit trasu a využít klidných vod tohoto přístavu.

Během čekání zvoní zvonec ohlašující večeři a spěcháme proto do jídelny. Podává se tradiční dalmatské jídlo – sardinky s blitvou. Po večeři se většina účastníků vydává na prohlídku městečka a vychutnává si jeho atmosféru. Je sobota a tak je tu dnes živěji, na břehu hraje hudba, u kostela probíhá folklorní představení. Po návratu někteří uléhají ke spánku po namáhavé cestě, jiní sledují hvězdné nebe z horní paluby či si povídají u sklenice vína, vody, apod. na přední palubě.

Večeře servírována v 18.00 hod

rajčatový salát, pražené sardinky s blitvou a bramborem, bílý chléb, jako moučník kostka se šlehačkovým krémem a ovocem

217910_10151718817397334_816009156_n_400552671_10151714817912334_425849833_n_400313984_10151718817982334_1558472216_n_400

Neděle 22.7.2012

Teplota vzduchu v 14.00 hod: 30°C, teplota vody 27,5°C, polojasno, silný severozápadní vítr

Uplutá vzdálenost: 42,9 km, průměrná rychlost: 11,51 km/h, max. rychlost: 15,57 km/h

Je sedm hodin a čekáme na odplutí. Kapitán rozhoduje, že vyčkáme s odjezdem na osmou hodinu po snídani. Na volném moři jsou větší vlny, a tak by nám při snídani mohli létat hrníčky. Vyplouváme tedy zhruba ve čtvrt na devět, plujeme kolem jižního pobřeží Brače, pozorujeme vesničky na pobřeží, vinice či skákající ryby. Je docela silný vítr a Zdeněk, který měl na starosti tři madračky, nestihl jednu přivázat a tak byla obětována Neptunovi. Snad nám tato „oběť“ přinese pěkné počasí a klidné moře. Míříme k zlatnimu ratu u Bolu, známé „kose“ proslulé jako jeden symbol Chorvatska. Tato oblázková pláž je zajímavá tím, že díky mořským proudům a větru se její tvar na špici neustále mění. Přesto vůbec nezávidíme davům turistů, jež tráví chvíle na této pláži. Svoboda a pohoda na jachtě Silva je mnohem příjemnější.

Dle původního plánu jsme dnes měli doplout od Zlatniho ratu do Jelsy, ale očekává se silný vítr a nestabilní počasí a Jelsa nemá dobře kryté kotviště při silné bore (severní vítr). Proto dnes večer zakotvíme ve Starim Gradu (kde jsme měli být v sobotu), který je umístěn v hluboké zátoce na ostrově Hvar a je dobře chráněn při jakémkoliv počasí. V poledne připlouváme do menší zátoky před Stari Grad. Nekotvíme tentokrát v zátoce Tiha na začátku hluboké zátoky, protože kapitán chce mít přehled kolik lodí pluje do přístavu. Očekává se, že bude přeplněno a nemuseli bychom mít pak místo. Aby bylo dostatek času užít si vodních hrátek koupání je vyhlášeno až do 17:00, ale s tím, že pokud to bude nezbytné z důvodu zhoršujícího se počasí nebo většího počtu lodí odplujeme dříve. Čas v zátoce trávíme koupáním, projíždkami na madračce a jiným vodním hrátkám. Karel zvažuje, zda skočí z horní paluby, ale než se rozhodne, zvoní zvonec k obědu a tak „neradi“ vylézáme z vody a míříme ke stolům. Jirka má sebou model letadílka a tak máme pohled na Silvu oživen prochánějícím se letadlem kolem jeho stěžňů.

Po obědě nejdříve využíváme poledního klidu, ale kolem druhé už nás zase láká azurová barva moře. Voda v zátoce je velmi čistá, lemovaná zajímavými útesy a na jejichž dně je plno mořských ježků s uchycenými škebličkami. Toho mnozí z nás využívají ke šnorchlování včetně Luba, který jej zkouší poprvé a moc se mu líbí. Karel opět zvažuje, že skočí z horní paluby a po deseti minut za potlesku přihlížejících tento skok odvážně uskuteční.

Ve čtyři hodiny se část osazenstva chystá znovu do vody, kapitán však bohužel spouští lodní sirénu ohlašující dřívější odjezd. Do přístavu totiž začíná mířit vícero lodí. Vzhledem k tomu, že se začíná kazit i počasí a sluníčko už je za oblaky, zas tolik nám to nevadí. Alespoň budeme mít čas na procházku po starobylém městě. Stari Grad má své počátky již 4.stol. před naším letopočtem, kdy zde bylo řecké osídlení.

Ve Stari Gradu zakotvujeme v 16.30 hod. a většina účastníků se před večeří vydává na procházku po křivolakých uličkách, podél přístavu lemovanými loďkami či na návštěvu nejméně tří kostelíků umístěných různorodě v městečku. Část osazenstva se vydává na blízký svatý kopeček ke kříži nad Starým Gradem. Město je zde jako na dlani a tak necelá hodinová procházka stála za to. Jirka s Vaškem to zvládli i rychleji, zejména cestu dolů vzali klusem.

Po výborné večeři se opět vydáváme na procházku, tentokrát již do romanticky osvětlených uliček.Někteří zvažují, že posedí na venkovních zahrádkách kaváren u sklenka vína, tenot záměr jim však překazí počínající déšť. Scházíme se tedy na palubě Silvy, kde část osazenstva již započala s ochutnávkou u místního červeného vína. Pokračuje se s proškem, sladkým dezertním vínem až do večerky, kdy uleháme ke spánku. Pár účastníků je ještě plno energie a tak se uvelebilo na zádi, kde neruší spáče a dopíjejí své sklenky vína.

Snídaně se podávala v 8.00 hod.
sýr, marmeláda, med, čerstvý sýr, paštika, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka brokolicová, plněná paprika s bramborovou kaší, bílý chléb, listový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
pečený kotlet s opečeným bramborem a dušeným zelím, okurkový salát a jako dezert pomeranč

Pondělí 23.7.2012

Teplota vzduchu v 14:00 hod: 32°C, teplota vody 23,5°C, polojasno, odpoledne oblačno, silný severovýchodní vítr

Uplutá vzdálenost: 93,3 km, průměrná rychlost: 11,09 km/h, max. rychlost : 17,24 km/h

Je po osmé hodině, snídáme a kapitán se chystá k odplutí ze Stariho Gradu. Dnes je naše trasa delší, potřebujeme proplout až do Korčuly. Plujeme 7 kilometrovou zátokou před Starim gradem a před devátou hodinou míjíme západní mys Hvaru. Loď se už pohupuje, na volnějším moři je silnější vítr a vlny. Plujeme kolem jižního pobřeží Hvaru a po desáté hodině jsme u města Hvar. Kocháme se pohledem na toto krásné město a velké jachty kotvící poblíž „pekelných ostrůvků“ oproti Hvaru. Pokračujeme dále kolem pobřeží ostrova Hvar, pozorujeme vesničky a vinice na pobřeží, míjíme ostrov Ščedro a pokračujeme dále k poloostrovu Pelješac. Obědváme během plavby a před třetí hodinou připlouváme před Loviště na Pelješacu, kde se budeme moci osvěžit po delší trase.

Zakotvujeme a kapitán vyhlašuje koupání do pěti hodin, pokud se nezmění počasí. Vrháme se netrpělivě do vody, ozývají se první výkřiky, že voda je dnes chladnější. A je to tak, díky větru se voda „otočila“ a má kolem 24 C. Teplota vody nás však neodrazuje od vodních hrátek, vyhlašujeme první basketbalový turnaj. Družstva jsou čtyřčlenná, nejdříve se rozehráváme a následně je zahájen první poločas. Hra je férová a zatím při bránění nebyla použita metoda stahování pod vodu. První poločas končí 5:4 pro tým Zdeněk, Lubo, Karel a Kami. Dáváme si pauzu, část týmů odpočívá, jiní trénují střelbu na koš. Zdeněk zkouší zavěsit do koše během skoku do vody z paluby a daří se mu to. Po pauze ve hře pokračujeme a tým Zdeňka udržel vedení až do konce. Tým Petra, Jirky, Terezy a Jiřky však zdatně dotahoval a výhra byla těsná. Ti co nehráli, relaxuji jen tak ve vodě, ale je zde silný proud, tak musí i trochu plavat. Po skončení hry si i další zkoušejí střelbu na koš, včetně Vladimíra a Jiřky. Jelikož je voda chladnější, nevyužíváme plně možnost koupání a před pátou hodinou zvedáme kotvy a plujeme směrem ke Korčule. Čeká nás asi hodina plavby, kotvit budeme v novém přístavu Korčuly, kde nocuje většina obytných jachet. Před půl sedmou ukončujeme parkovací manévry, tentokrát byly náročnější, jsme až osmí v řadě a kapitán musel s lodí vycouvávat.

Večeře je posunuta už na půl sedmou, nestihli bychom jinak procházku Korčuly za světla. Dnes nás však nečeká sluncem zalité město, zatím je oblačno a na obzoru je už vidět blížící se bouřka. To nás však neodradí od její návštěvy, dojídáme před půl osmou a všichni se vydáváme na procházku krásnými korčulanskými uličkami nebo jen na posezení v některé z mnoha kavárniček. Ne nadarmo se Korčula nazývá malým Dubrovníkem. Její pojmenování je výstižné. Středověké uličky stoupají po obou stranách do mírného kopečka, aby se střetly na malém náměstí před katedrálou. Poblíž katedrály je také jeden z rodných domů Marca Pola, z něhož je nádherný výhled na město. Nově je však také přístupná věž kostela, jež je ještě výše, a možnosti rozhledu po okolí využívá Karel, Lenka a další účastnici, jež katedrálu míjejí.

Stmívá se, vítr sílí a bouřka se blíží, i přesto však část osazenstva v Korčule zůstává, chce zažít její noční život. Městečko je poseto hospůdkami a bary umístěných v úzkých romantických uličkách, které jsou plné života až do rána. Dnes jen s tím rozdílem, že tam, kde nemají dostatečně velké slunečníky chránící tentokrát před deštěm, jsou stoly prázdné. Na palubu se hosté vrací postupně, znaveni z procházky i z náročného denního programu (slunění, koupání, vodní sporty), někteří v suchu jiní už za deště. I přesto byla Korčula jako vždy krásná a romantická.

Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod.
salám, marmeláda, čerstvý sýr, paštika, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.30 hod.
polévka crznová, pečené kuře s rýží, obalovaný lilek, listový salát

Večeře se podávala v 18:30 hod..
pečená ryba s vařeným bramborem, grilovaný lilkem a baklažánem, zelný salát salát a jako dezert jablko v županu

486536_10151718832852334_574789653_n_400562737_10151718819367334_1040354827_n_400251979_10151718815402334_1315288615_n_400549044_10151718819877334_137506396_n_400

Úterý 24.7.2012

Teplota vzduchu v 14:00 hod: 24°C, teplota vody 26°C, oblačno, déšť, k večeru polojasno, silný jihozápadní vítr

Uplutá vzdálenost: 57,9km, průměrná rychlost: 11,98 km/h, max. rychlost : 16,34 km/h

Je sedm hodin a na palubě vítáme nové účastníky - Vaška a Mirku. Zvolili si pro svůj pobyt kombinaci hotel a pobyt na jachtě a tak pro ně dnes začíná jejich plavba po malebných ostrůvcích Jadranu. Po jejich nalodění vyplouváme směrem k jihu, dnes je naším cílem vesnička Šipanska luka na jednom z elafitských ostrovů Šipan. Většina účastníků po vyplutí ještě spí, jen pár z nás pozoruje mračna na obzoru. Vzduch je zatím chladný, ale věříme, že bude po deštivé noci opět krásný den. V osm hodin zvoní zvonec, zbytek osazenstva vstává a spěcháme k snídani. Mezitím plujeme podél pobřeží poloostrova Pelješac a kolem deváté hodiny se dostáváme na úroveň západní části ostrova Mljet. Počasí se zhoršuje, nebe tmavne a plujeme dále. Kapitán se drží při pobřeží a tak se loď pohupuje jen mírně, jsme chráněni pobřežím Pelješacu. Někteří se během plavby odvážili na horní palubu, ale asi po hodině jsou už dostatečně provětráni a usídlují se v teple jídelny. Kolem čtvrt na jednu dosahujeme břehu ostrova Jakljan, kde kapitán zakotvuje ke koupání. Zátoka je krásná, na obzoru malý zalesněný ostrůvek. S koupáním však váháme, fouká chladnější vítr a začíná pršet. Přesto se část účastníků jako Tereza či Jarka s Danou vydává osvěžit ještě před obědem. A hlášení z vody je pozitivní, i když je chladněji a prší, voda je teplejší než včera, kolem 26 C a koupání při dešti je zážitek.

Po obědě většina účastníků využívá špatné počasí k siestě a pospává v kajutách. Stále prší a jen část osazenstva jako Karel nebo Míša využívají čas ke koupání. Krátce po čtvrté hodině se však na levoboku objevuje azurová obloha a slunce začíná hřát. Asi i díky Evče, která dopoledne praktikovala na horní palubě jógu včetně sestavy vítání slunce. Slunce nás vyhání z kajut a těšíme se do moře. Opět se skáče do vody, jsou zde trojskoky v sestavě Zdeněk, Petr a Jirka, následně se podařilo uskutečnit skok za účasti 4 sportovců – Zdeněk, Jirka, Karel a Lenka… to na Silvě ještě nebylo. Užíváme si sluníčka a koupání, Lenka trénuje šnorchlování včetně pohybu s ploutvemi. Ještě to bude chtít trénink pod vedením instruktora Jirky. Jen někteří slunce zaspali v kajutách jako Petra s Mirkem a budou si na něj muset počkat zase až do zítra.

Původně se mělo odjíždět ze zátoky v pět hodin, ale protože jsme část dne prospali, posunuli jsme odjezd na půl šestou. Po zvednutí kotvy to máme jen 20 minut plavby do městečka, kde přistáváme v šest hodin. Šipanska Luka je malá vesnička s několika středověkými kostelíčky, letohrádky a promenádou kolem zátoky. Je zde klid a tak se vydáváme na krátkou procházku pro vytrávení před večeří. Část z nás se vrací za zvuku zvonce k večeři. Spěcháme ke stolům, čeká nás pečená krkovička a jako dezert grilovaný banán. Shodujeme se, že dnešní den byl gastronomicky nejlepší.

Po večeři uskutečňujeme hromadné foto i za účasti posádky. Následně se pak vydáváme na další procházku po městečku včetně procházky na konec zátoky, kde doufáme, že uvidíme západ slunce. Slunce však zapadá za dalším z elafitských ostrůvků Jakljan a tak západ slunce do moře opět nevidíme. Část osazenstva se vrací popíjet na loď, někteří zůstávají v místních vinárnách. Krátce po jedenácté hodině část z nás popijí na přední palubě, a posezení pokračuje i po večerce. Hříšníci se však snaží nerušit ostatní, co již spí ve svých kajutách.

Snídaně se podávala během plavby v 8.00 hod.
vajíčko, marmeláda, med, paštika, tavený sýr, tmavý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 13.00 hod.
polévka vývar s nudlemi, řízek se špagetami a pečeným bramborem, tmavý chléb, okurkový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
pečená krkovička s štouchanými bramborami a vaječná omeleta s bylinkami, rajčatovo – listový salát, jako dezert pečený banán se skořicí, ovocným přelivem a šlehačkou

Středa 25.7.2012

Teplota vzduchu v 14:00 hod: 27°C, teplota vody 25,2°C, dopoledne oblačno, déšť, odpoledne jasno, severozápadní vítr

Uplutá vzdálenost: 44,8 km, průměrná rychlost : 11,45 km/h, max. rychlost: 15,8 km/h

Je osm hodin a chystáme se k vyplutí. Dnes je naším cílem srdce Dalmacie – Dubrovnik. Nejdříve však míříme do zátoky Šunj u ostrova Lopud, kde strávíme den relaxací a na večer pak zamíříme do životem tepajícího Dubrovníku. Počasí zatím nevypadá lákavě, je pod mrakem, fouká chladnější vítr a začíná pršet. Kapitán však uklidňuje, že odpoledne se nebe vyčistí a opět nás bude hřát slunce. jeho předpověď beze zbytku vyšla.

Před desátou hodinou připlouváme do krásné zátoky zakončené dlouhou písečnou pláží. Tato pláž je navštěvována turisty přebývající v blízké vesničce Lopud. Mezi městečkem a pláží vede cesta Viktora Dyka. Tento český básník a prozaik se v roce 1931 právě v této zátoce utopil poté co jej postihla srdeční slabost. My jsme odpláže dostatečně daleko, abychom si mohli vychutnávat klidu na palubě a zároveň v dosahu pláže pro její návštěvu. Po zakotvení se většina do vody zrovna nehrne, nesměle sundaváme bundy a vyhlížíme sluneční paprsky. Přesto se do osvěžujících vlnek Jadranu chystáme. Ve vodě je mezi prvními Lukáš, jenž už objevuje taje mořských hlubin. Následuje ho brzy Míša, Jirka, Vaškové a další, a většina z nás stihne první koupání ještě před obědem. Ten už je dnes ve 12:00 hodin, protože z důvodu návštěvy Dubrovníka je i večeře posunuta na 17:00 hodinu.

V čase oběda již vidíme na obzoru modrou oblohu a než doobědváme nebe je čisté bez mráčku a slunce pálí. Natěšeni spěcháme na sluneční palubu načerpat sluneční paprsky, abychom se následně osvěžili v azurovém moři. Někteří šnorchlují, jiní brázdí zátoku na kajaku a zkoumají jeskyňky na protějším břehu, další jako Petra s Mirkem tráví čas na vyhřáté pláži a v teplejší vodě blízko břehu. Odpoledne sestava Jirka, Zdeněk a Petr opět zahajuje sérii skoků z paluby, tentokrát již také pro dokumentární účely – jejich skoky jsou zaznamenány nad vodou i pod vodou. Evča se tentokrát nezúčastnila, asi trochu přepálila start na sluníčku a tak odpoledne raději relaxuje ve stínu a do dnešních aktivit se příliš nezapojuje. Využíváme času ke koupání do poslední chvíle a kotvy zdviháme v půl páté. Chceme být v půl šesté v Dubrovníku, abychom měli dostatek času na jeho návštěvu a procházku po hradbách. Mezitím kuchař Goran ugriloval na palubě makrelu a v pět hodin jsme už svoláváni k opět výborné večeři.

Vše jde podle plánu a před šestou hodinou odjíždíme autobusem z nového přístavu v Gruži do historické části Dubrovníka. Ve čtvrt na sedm již vstupujeme do jeho bran a část z nás se vydává na jedna a půl hodinouvou procházku po jeho hradbách. Mezi prvními na hradbách je skupina kolem Karla a Terezy, kteří stihli dřívější autobus. Vašek stihl na hradbách navázat vztahy s japonskými turisty a mohl si tak procvičit svou japonštinu. Někteří se jen tak procházejí v uličkách Dubrovníka, nasávají atmosféru, fotí se s krásnými papoušky jako například Evča či ochutnávají výborný „sladoled“- domácí chorvatskou zmrzlinu. A ta je tu opravdu výborná, smetanová a kopečky trojnásobné než v Čechách. Kamča s Lubem se mezitím jako jediní vydávají lanovkou na kopec nad Dubrovníkem, aby si vychutnali pohled na celé město při západu slunce. Část osazenstva zvládá i okusit místní kuchyni – ligne na žaru či škampi na buzaru. Na loď se vracíme postupně, někdo dříve kolem desáté hodiny, jiní až o půlnoci. Jsme příjemně unaveni z procházky, ale šťastni, že jsme Dubrovník navštívili. Je to opravdu tepající srdce Dalmacie.

Snídaně se podávala po vyplutí v 8.00 hod.
sýr, marmeláda, med, paštika, čerstvý sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován ve 12.00 hod.
polévka čočková, kuřecí maso s rýží a dušeným hráškem, zelný salát

Večeře se podávala během plavby v 17.00 hod.
grilovaná makrela s bramborovým salátem, cibulí a zelím, okurkový salát, domácí štrůdl

img_7915_600img_7930_600seskok_800

Čtvrtek 26.7.2012

Teplota vzduchu v 14:00 hod : 27°C, teplota vody odpoledne 26,5 °C, jasno, jihozápadní vítr

Uplutá vzdálenost: 101,3 km, průměrná rychlost: 11,77 km/h, max. rychlost: 16,03 km/h

Dnešní plavba začala ještě před rozbřeskem a to již v 5 hodin ráno. Čekala nás dlouhá cesta z Dubrovníku na Pelješac a kapitán chtěl vyrazit brzy kvůli očekávanému odpolednímu silnému protivětru. Vyplutí si nenechalo ujít několik účastníků, kteří si přivstali a pozorovali noční Dubrovník a monumentální most vedoucí k němu. Východ slunce však neviděli, to bylo za kopcem. Snídaně byla podávána, jako již tradičně, v 8h ráno. Obloha byla azurová, bez jediného mráčku, a tak se všichni účastníci zájezdu těšili na koupání v moři a slunění na horní palubě. Většina byla sice značně unavena po včerejší návštěvě Dubrovníku, ale nálada se postupně zlepšovala a kolem poledne již byli všichni plní energie. Během plavby někteří pozorovali pobřeží Pelješacu, vzdáleného ostrova Mljet či se věnovalo stolním hrám. Před obědem nám kapitán zastavil na kratičké koupání, aby nám vyhládlo a mohli jsme se osvěžit v parném dni. Kotvili jsme před ostrůvkem Badija s výhledem na městečko Orebič a moře bylo „divoké“. Užívali jsme si vlnek a protiproudu, který byl tak silný, že většina koupajících plavala na místěJ

Po koupání jsme dvě hodiny pluli Korčulsko-pelješackým kanálem k mysu Pelješacu, kde jsme plánovali zakotvit na noc. Pozorovali jsme Korčulu, tentokrát již sluncem nasvícenou, surfaře prohánějící se po moři rychlostí větru a poobědvali výborné vařené maso připravené Goranem. Po obědě byla tradiční siesta, kterou někteří vyplnili hraním různých deskových či karetních her, část osazenstva se uložila k spánku po vydatném pokrmu a zbytek bloumal po palubě nebo konverzoval o „zajímavých tématech“ jako je hladomor v Africe či politická situace na dálném východěJ Kamča následně vyhlásila plán na zbytek dne a všichni jsme se těšili na skupinové skoky do vody, noční koupání bez plavek a také noční párty na horní palubě.

Ve 14h jsme zakotvili v malebné zátoce Mir s výhledem na širé moře i na malou vesničku Loviště. Kromě nás tu kotvily malé jachtičky a vrak lodi, který jsme plánovali prozkoumat. Máme na vše dostatek času, budeme tu až do rána a čeká nás tak romantická noc na kotvě. Nejakčnější z nás se ihned vrhli do vody a vychutnávali si úžasnou blankytnou vodu plnými doušky. Další relaxovali na vodních madračkách či se na kajacích vydali na průzkum zátoky. Kolem 15h se odehrálo další basketbalové utkání mezi týmem all-stars ve složení Kamča, Zdenda a Luboš proti vyzyvatelům z týmu „My se vlka nebojíme“ ve složení Tereza, Jirka a Petr. Zápas dopadl dle očekávání a tým největších hvězd vyhrál drtivým finišem, zejména díky lepší podkošové hře. Nálada po zápase ale zůstala přátelská a již se všichni těší na odvetu.

Odpolední program byl také na nějakou dobu narušen ztrátou Evčiny kšiltovky. Celá loď se zapojila do pátrání po ztraceném artefaktu, ale bohužel se ani zkušeným potápěčům, ani známým „detektivům“ nepodařilo čepici najít. Nakonec celá aféra ale dopadla dobře, protože se zjistilo, že některý z námořníků si udělal nejapný žert a čepici schoval do Evčiny černé igelitové tašky na příď lodi. Část osazenstva podezřívalo Evču z rozdvojené osobnosti, ale nic se zatím nepotvrdilo.

Lenka, Karel, Vašek a Jiří byli na nebezpečné výpravě do nedalekého vraku. Chvilku obhlíželi terén, aby se následně odvážili vniknout dovnitř a detailně prozkoumat útroby lodi. Loď již byla značně zkorodovaná a tak byl každý pohyb velmi nebezpečný a riziko zranění bylo velmi vysoké. Naštěstí kapitán jejich výpravu neviděl, neměl by radost. Naštěstí se všichni pohybovali opatrně a tak se nikomu nic nestalo a všichni zúčastnění nám mohli následně povyprávět své zážitky.

Kolem 18.h již přišla na řadu očekávaná akce dnešního dne a to hromadný skok do vody z horní paluby. Původně jsme plánovali, že budeme skákat v 10-ti lidech, ale nakonec se podařilo přemluvit jen 7 skokanů amatérů, kteří našli dostatek odvahy a postavili se svému strachu z výšek a vlastně i hloubek. Skok se sice podařil již napoprvé, ale díky nezkušenosti místních fotografů se musel skok opakovat, neboť se nepodařilo zaznamenat detailní záběr všech skokanů. Naštěstí se na druhý pokus již vše podařilo a nový rekord byl na světě.

Večeře byla dnes v duchu olihní, které byly velkým soustem i pro takové jedlíky, jakým je dvojice Luboš a Kamča. Zlatý hřeb večera měl ale teprve přijít. Po hlavním jídle měl následovat jako již tradičně zákusek, protože má ale Jirka v sobotu narozeniny, udělal dnes kuchař speciální dort s nápisem Jiri a všichni společně Jirkovi zazpívali k narozeninám. Jirku to téměř dojalo a při sfoukávání svíčky měl co dělat, aby udržel slzy štěstíJ

Po večeři se někteří vydali na prvé noční koupání, jiní prezentovali své fotky z plavby. Jiřka, Jiřka a Vláďa se vrátili z procházky právě ve chvíli, kdy si zbytek lodi prohlížel fotky ze včerejšího výletu do Dubrovníku. Kluci oslavovali narozeniny rakijí a pivem, zatímco dámy popíjely víno a colu. Večer probíhal příjemným posezením, pokusem o zpěv, hraním her či jen klábosením. Čekali jsme na úplnou tmu, abychom si mohli užít noční koupání za svitu měsíce. Vše zahájila posádka, když se jako první vrhl do „černého“ moře Davor a následně kuchař Goran. Ten předváděl své kousky a několikrát skočil šipky z horní paluby. To nás nenechalo chladnými a až na výjimky se i účastníci zájezdu vypravili zakusit krásu nočního koupání. Voda byla teplá a klidná, měsíc osvětloval mořskou hladinu a při plavání kolem nás světélkoval plankton. Úžasný zážitek.

Na tomto díle našeho deníku se významnou měrou podílel nadějný reportér Jirka.

Snídaně se podávala během plavby v 8:00 hod.
salám, marmeláda, med, tavený sýr, paštika, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd v 12:30 hod.
polévka silný vývar s nudličkami, vepřové maso vařené s bramborovou kaší a rajčatovým pyré, bílý chléb, listový salát

Večeře se podávala v 19.00 hod.
smažené kalamary s bramborem a dušenou kapustou, okurkový a rajčatový salát, dort piškotový prokládaný pudingem a šlehačkovým krémem

Pátek 27.7.2012

Teplota vzduchu v 14:00 hod: 30°C, teplota vody odpoledne 27°C, dopoledne jasno, odpoledne polojasno, severovýchodní vítr

Uplutá vzdálenost: 77,8 km, průměrná rychlost : 11,58 km/h, max. rychlost : 19,99 km/h

Po romantickém nočním koupání v zátoce si někteří z nás přivstali, aby přivítali východ slunce a vyzkoušeli koupání za ranního slunce. Opět krásný zážitek. Vyplouváme v sedm hodin a míříme k Hvaru. Po snídani dosahujeme východního mysu Hvaru, plujeme kolem Sučuraje a v dáli na pobřeží pozorujeme Makarskou, Baška Voda a další městečka. V půl dvanácté doplouváme do zátoky Pliva na východním cípu Brače a je vyhlášeno koupání do oběda. Natěšeni jsme se vrhli do vody, opět byly zahájeny skoky do vody nebo jen relax na matračce. Jirka se Zdeňkem vymýšleli nové sestavy skoků doplněné o hod míčkem při výskoku. Karel s Lenkou koupání opět prospali v kajutách a objevili se až za zvuku zvonce k obědu.

Během oběda odplouváme a míříme na odpolední koupání poblíž městečka Pučišče. Plujeme kolem severního pobřeží Brače a krátce po druhé hodině míjíme kamenolom u Pučišče, ze kterého pochází i kameny pro Bílý dům nebo Diocleciánův palác ve Splitu. Blížíme se k zátoce, na nebi jsou drobné mráčky, ale už jsme vyhřátí a těšíme na další osvěžení. Zůstaneme zde až do půl šesté a pak popojedeme do Pučišča, kde volný čas využijeme k návštěvě místní kamenické školy a romantické procházky po pobřeží.

Kotvíme v krásné zátoce s různorodými barvami, je zde i světlounce modrá díky bílým kamínkům z blízkého lomu. Nejdříve většina z nás jen relaxuje, šnorchluje, sbírají kamínky u břehu či se projíždí na kajaku. Zhruba ve čtyři hodiny se živelně vyhlásila akce podplavání trupu lodi. První nastupuje Karel, který se rozhodl podplavat loď našíř bez ploutví, jen v potápěčských brýlích. Po chvilce rozmýšlení sebral odvahu a loď podplaval. Jeho výsledný čas byl kolem 10 vteřin. Následně se do vody ponořili Zdenda a Jirka. Zdenda chtěl také podplavat loď na šíř, ale nakonec se rozhodl neriskovat a podplaval alespoň záchranný člun, který byl přivázaný k zádi lodi. Jirka si vzal potápěčské brýle i ploutve a rozhodl se podplavat loď na délku. Sice se musel chvilku rozdýchávat, aby si plíce zvykly na delší ponor, ale nakonec se dílo podařilo a podplavání lodi na délku se podařilo. Obzvláště Vašek jeho výkon kvitoval s uznáním. Lenka se také nechala strhnout Jirkovým výkonem a rozhodla se loď podplavat s ploutvemi. Měla za sebou kvalitní přípravu s Jirkou, coby samozvaným instruktorem, ale nakonec se i přes veškerou snahu a odvahu podplavání nepodařilo. Přesto si ale zasloužila potlesk na otevřené scéně za svůj nadějný pokus.

Kolem páté hodiny už přišel na řadu zlatý hřeb celé plavby, na který většina účastníků tvrdě trénovala celý týden. Připravoval se totiž skok deseti lidí najednou z horní paluby, což se ještě nikdy na žádné plavbě nepodařilo. Všichni zúčastnění se připravili na vrchní palubě a začali se rozcvičovat a hecovat jeden druhého, aby si dodali odvahy. V tento moment by se napětí na lodi dalo krájet a všichni lidé na palubě, kteří se skoku neúčastnili, včetně kompletní posádky se shromáždili na spodní palubě a s napětím očekávali nadcházející akci. Skokani se rozhodli, že v rámci bezpečného doskoku se rozdělí na dvě skupiny po pěti a skočí těsně po sobě. Přesně v 17:10 začalo odpočítávání ,a jakmile zaznělo slovo teď první pětice statečných ve složení Tereza, obě Jiřky, Jirka a Petr skočili. Asi 5 vteřin po nich skočilo zbylých 5 skokanů ve složení Lenka, Míša, Zdeněk, Karel a Lukáš. Jakmile se z hlubin po doskoku vynořila i druhá pětice, začal nekonečný jásot všech diváků, po kterém následovalo divoké veselí. Věřím, že tento rekord zůstane po nějakou dobu nepřekonán a zapíše se do dějin plaveb na jachtě Silva.

V půl šesté zvedáme kotvu a za 20 minut přistáváme u mola blízko kamenické školy. Již na nás čeká profesor Mate, který ve škole učí a vysvětlí nám, jak studenti s bílým kamenem pracují. Obdivujeme dovednost místních kameníků, vytváří opravdu nádherné kousky. Například asi 2 metry vysoká fontána je vyráběna i čtyřmi studenty jeden rok. Po asi 20 minutové prohlídce se loučíme a vyrážíme na obhlídku městečka. Pučiščce je velmi klidné místo na konci hluboké zátoky, kterému dominuje kostelíček. Jeho atmosféru dokreslují sochy z kamenické školy, rozmístěné po celém městečku a z nichž jsou vyrobeny i některé pouliční lampy.

V sedm hodin již všichni netrpělivě očekáváme zvonec svolávající k jídlu,čeká nás kapitánská večeře. Kapitán pronáší závěrečnou řeč, děkujeme posádce a hlavně kuchaři Goranovi za výborné služby a nezapomenutelné pokrmy.

Obzvláště dnešní večeře byla náročná, kromě hlavního chodu a dezertu byl ještě servírován předkrm – francouzský salát s pršutem a ovčím sýrem, a tak většina z nás má co dělat, aby večeři ve „zdraví“ zvládla. Po večeři si někteří povídáme, počítáme kolik jsme za týden upluli (cca 430 km), jiní jdou na procházku městem a místním promenádou nebo balí na cestu. Užíváme pohody této malé vesničky…. I když, někteří touží po dalších zážitcích a tak vyrážejí na místní diskotéku. Jak to dopadne a zda stihnou ranní odjezd, uvidíme. Bohužel pro ostatní hudba je dnes dosti hlučná a nese se po vodě až k nám na loď do pozdních nočních hodin.

Snídaně se podávala za cesty na Brač v 8:00 hod.
vaječná omeleta, marmeláda, med, paštika, tavený sýr, bílý chléb. Z nápojů pak káva, čaj, mléko.

Oběd byl servírován během plavby na Brač ve 12:30 hod.
polévka špenátová, špagety bolognes, okurkový a rajčatový salát

Kapitánská večeře se podávala v 19.00 hod.
jako předkrm francouzský salát s pršutem a ovčím sýrem,jako hlavní chod „pašticáda“ – noky se svíčkovou, listový salát, jako dezert palačinky

img_7962_800img_8008_800_01img_8017_600

Sobota 28.7.2012

Teplota vzduchu v 8:00 hod : 23°C, teplota vody dopoledne 25°C, jasno, západní vítr

Uplutá vzdálenost : 11,32 km, průměrná rychlost : 10,94 km/h, max. rychlost : 14,90 km/h

V půl sedmé kapitán spouští motory a vyplouváme k našemu konečnému cíli – do Omiše. Většina účastníků ještě pospává, ale pomalu se probouzejí a začínají dobalovat. Po snídani je třeba vyklidit kajuty. Do Omiše připlouváme krátce před půl osmou. Vyčkáváme na snídani a přitom pozorujeme rozcvičující se plavce. Za chvíli je totiž čeká plavecký maraton pořádaný každoročně tento víkend.